Ve čtvrtek 3. května od 16. 30 do 18.00 v příjemném prostředí Café Pohoda mohli občané debatovat s architektem a urbanistou Petrem Hurníkem z katedry architektury Fakulty stavební VŠB-TUO v Ostravě. Architekt, který má se Vsetínem bohaté zkušenosti, s občany diskutoval o problematice obou vsetínských náměstí a dalších oblastech řešení veřejných prostranství ve městě Vsetíně. 

Petr Hurník a jeho vztah k urbanismu Vsetína


Petr Hurník učil řadu let na Fakultě architektury VUT v Brně, kde v rámci svého urbanistického kurzu upozorňoval na problematická místa v Brně a vypracovával se studenty urbanistická řešení těchto míst. Jednalo se o osmiletou rozsáhlou aktivitu, která měla i reálný přesah a v Brně byla některá urbanistická řešení dokonce i implementována. 

Vsetínská Společnost pro komunitní práci Vsetín (SPKP) se zúčastnila urbanistické konference v Brně, kde se setkali s panem Hurníkem. SPKP pozvali pana Hurníka na Vsetín a požádala jej o vypracování jeho urbanistických řešení i pro město Vsetín. Architekt se zaměřil na Dolní náměstí, nábřeží Bečvy, nám. Svobody, Smetanovu ulici, prostor před nádražím a Domem kultury. Jeho návrhy vychází se základního předpokladu o nutnosti obnovení Vsetína, který zažil v uplynulém století pouze bourání a stěhování lidí pryč z centra města. Hurníkovy návrhy se také zamýšlí nad úpravou územního plánu. 

Tzv. “Černá kniha urbanismu”, ve které se architekt Hurník věnuje řadě evropských i českých měst, se zabývá i  Vsetínem. Architekt během debaty promítl řadu obrázků, které účastníky provedly historií vsetínských prostranství. K vidění byly trhy na Dolním náměstí, které desítky let zpátky zaplňovali centrum zbožím a lidmi, křižovatka u Domu Kultury a Městského úřadu, kterou bychom si dle slov architekta “klidně mohli splést s velkým městem. To, co tam vidíte dnes, je typický Vsetín”.

Východisko ze současné neutěšenosti města Vsetína by dle architekta Hurníka mělo být v rozparcelování pozemků v centru města a jejich prodeji soukromým investorům.  Tento krok přitáhne lidi do města, umožní jim tu podnikat a udrží lidi ve Vsetíně. Kupující by však nesměli spekulovat a do určité doby pozemek zastavit určitým typem domů. Tento model funguje např. v Holandsku. Různorodost je dle architekta důležitou urbanistickou pojistkou. 

Komentáře k náměstí Svobody

Architekt vidí náměstí Svobody spíše jako park. Připodobnil tento prostor k Moravskému náměstí v Brně, které nese podobné atributy parku. 

Ve středu zájmu urbanistů je dle Hurníka život mezi budovami, ne budovy samotné. Budovy v okolí nám. Svobody determinují život na náměstí. Jednorázovost jejich využívání je pro prostor náměstí problematická. Hurník si myslí, že důležité je prostor náměstí Svobody vyplnit a zastavět, vytvořit nové ulice. Jako nejvýznamnější budovu v okolí náměstí vypíchl architekt Masarykovo gymnázium. 

V použití mlatové povrchu vidí architekt Hurník problém. Např. v Paříži v Lucemburské zahradě je tento povrch také použit, jaký je ale účel zahrady v Paříží a jaký účel má náměstí Svobody? Nelíbí se mu také uvažování architekta Kovačeviče, který prohlásil, že v okolí Vsetína je tolik zeleně, že tudíž nemusí být zastoupena tak výrazně na nám. Svobody. 

Padl dotaz na to, jak se mohlo postavit nefunkční náměstí, zda není jedním z důvodů malá investice do jeho rekonstrukce. Hurník uvedl, že i u malého obnosu peněz platí, že by se s nimi mělo nakládat co nejlépe. Na druhou stranu např. náměstí Svobody v Brně mělo financí dostatek a jeho rekonstrukce dopadla také příšerně. 

Hurník je znám svým kontroverzním názorem, že do města patří domy, ne zeleň. Město by mělo být hlavně udržitelné, když se vysadí jeden strom v centru, jiný na okraji města se musí vykácet kvůli rozšiřující se výstavbě na perifériích měst. Dle jeho názoru bychom si měli chránit hlavně řeku Bečvu a její okolí, neboť je tím nejzajímavějším, co na Vsetíně máme. 

Architektonická soutěž

Architekt poznamenal, že u architektonické soutěže nelze říci, zda porota rozhoduje dobře či špatně. Porota se vždy vystavuje riziku nezkušenosti porotců s podobnými řešeními. U architektonické soutěže k nám. Svobody bylo problematické hlavně to, že byla finančně poddimenzovaná a přihlásilo se málo týmů. Kvůli malému počtu týmů byla soutěž zrušena a vyhlášena znovu, avšak se stejným zadáním. Do této soutěže se přihlásily týmy s malou zkušeností. 

Dolní náměstí

Dalším z témat pro diskuzi bylo Dolní náměstí a zastávky na náměstí, které si lidé přejí, ale architekti Dolního nám. jako držitelé autorského práva tuto změnu nechtějí povolit. Architekt Hurník poznamenal, že na náměstí nelze preferovat ani veřejnou hromadnou dopravu, ani cyklistickou či pěší zónu. Důležité je, aby mělo náměstí funkci. Např. Mendlovo náměstí v Brně je dopravním uzlem. On osobně by zastávky na Dolní nám. nedával. Hurník zdůrazňuje, že je důležité dále nebourat, ale věnovat důležitým věcem maximum podpory. Na druhou stranu zmínil, že debata nad autorskými právy u veřejných prostranství je absurdní, dlažba a dům přeci nestojí na věky a taková pravidla si architekti na základě autorského práva rozhodně diktovat nemohou. 

Debata s občany

Během debaty vyvstalo několik palčivých témat. Jedním z prvních byla debata o duši a identitě Vsetína, která byla zničena během demolic a přestavby v 70. letech. Všichni se shodli na tom, že Vsetín je nutné řešit v širších souvislostech. Architekt několikrát zdůraznil, že je nutné stavět a ne bourat. 

Lidé se ptali na to, jakým způsobem má architekt komunikovat s lidmi o veřejných prostranstvích. Hurník řekl, že architekti by neměli suplovat roli investora, tedy města, to by mělo zajistit společné hledání veřejného konsensu o tom, jak bude veřejný prostor vypadat a jaká bude jeho funkce. Město je zadavatelem, měli by tedy vědět, co jejich občané chtějí.

Na závěr architekt zdůraznil, jak je pro veřejná prostranství důležité vzájemně se definovat. Náměstí nelze uzavřít, ale lze ho vymezit. A my občané bychom hlavně měli vědět, co od náměstí chceme. 
 


Karel Pavelka
06/09/2012 12:38am

Jako člen minulého Zastupitelstva města jsem měl možnost shlédnout prezentaci prací brněnských studentů a přiznám se, že na mne působila dost rozpačitě. Získal jsem z toho celkově dojem, že vůbec Vsetín nepochopili. Zastavovat Bečvu až těsně k hrázím odporuje tvrzení archtenta Hirníka, že si řeku máme chránit. kromě toho je v kolizi s vodním zákonem. Rovněž dostavování Horního náměstí v prostoru mezi zámkem a kostelem považuji za zcela mimo realitu, protože již nyní je problém zde zaparkovat - pro zaměstnanmce i návštěvníky zámku případně bohoslužeb. Historicky to zde nikdy nebylo. Rovněž obestavění náměstí Svobody, jak navrhovali mi připadlo hodně násilné. A hlavně - všechny jejich návrhy byly sice myšleny s perspektivou desítek let, ale nyní je ve Vsetíně spousta volných nebytových prostor nejen městských,ale i soukromých....A ke kauze náměstí Svobody - zde si architekt Hurník odporuje - kritizuje architekta Kovačeviče za jeho výrok, že zde zeleň nepatří protže je jí dost v okolí Vsetína (mimochodem dost zkreslený poznatek) a na druhou stranu rovněž nechce stromy ve městě. Je to bohužel stanovisko všech současný h architektů, kteří ovšem většinou pracují a bydlí v klimatizovaných objeketch a jezdí v podobně zařízených autech. Takže jaksi nemohou pochopit, že mnozí starší lidé vyhledávají ve slunných dnech také občas stín..... což je nejlepší kilmatizace....

Reply
kuba kos
01/19/2013 5:32pm

Pan architekt Hurník nevlastní žádný automobil a bydlí v malém domečku bez klimatizace. Z textu pana Pavelky usuzuji, že na debatě nebyl a reaguje pouze na zápis z ní. Kdyby se namáhal přijít, pochopil by, že pan architekt si v ničem neodporuje, naopak jeho myšlenky tvoří ucelený systém. Pochopil by, že právě promyšleně umístěné domy v dosud beztvarém centru Vsetína by zvýšily jeho atraktivitu a ony bytovky by se třeba přestaly vyprazdňovat. Pochopil by snad i to, že parkování není tím nejhodnotnějším využitím parcel v centru města. Když budou horší podmínky pro auta, bude nutně lepší MHD. A více sociálního kontaktu. Třeba by z toho mohlo být i město pro lidi..

Reply



Leave a Reply.