Picture
Město Vsetín v červenci představilo záměr revitalizovat rybníček a mobiliář v Panské zahradě za cca 7 milionů korun. Okolo tohoto záměru se opět strhla bouřlivá diskuse – mnohým se nezdálo, že by si relativně nový a slušně vypadající park zasloužil takto vysokou investici. Nakonec se ukázalo, že problém je opět jinde – v nedostatečné komunikaci. Pravou příčinu potřeb rekonstrukce nepřinesla tisková zpráva města, ale až odpověd místostarosty Pavelce na dotazy občanů v diskusi na webových stránkách města.
Původní tisková zpráva města uvádí, že záměr by měl být rozdělen do dvou částí: stavební úpravy jezírka a úpravy komunikací a mobiliáře.

„U jezírka se jedná zejména o jeho celkové vyčištění včetně vyčištění zálivu od usazenin, dále odstranění folie a dlažby na dně, jež tvoří stávající izolaci jezírka. Projekt počítá s návrhem nové izolace. V návrhu počítáme také s tím, že dojde ke stavebním úpravám přívodu a odvodu vody z Bečvy do Bečvy, novému odvedení dešťových vod, a výstavbě nové čerpací stanice včetně nového ostrůvku pro živočichy. Co se týká úpravy komunikací a mobiliáře, lávka včetně zábradlí u vstupu by měla být nahrazena novou,“ vyjmenovala výčet navrhovaných stavebních úprav starostka Iveta Táborská a dodala: „Revitalizaci parku chceme řešit komplexně včetně mobiliáře, tedy laviček, odpadkových košů a podobně, které jsou ve většině případů ve špatném technickém stavu a mnohdy je stav až na hranici životnosti“.

Po přečtení těchto řádků napadne skoro každého, jak je možné, že je přibližně deset let stará rekonstrukce parku ve špatném stavu, zda neprobíhala řádná udržba a proč jedna z cedulí nově instalované naučné stezky jen několik metrů od jezírka pyšně uvádí, že „rybníček má samočistící schopnost“, přičemž to vlastně není pravda.

Biolog Karel Pavelka: Plány města jsou nekonkrétní


Na nekonkrétnost záměru upozornil i profesí biolog a člen Strany zelených Vsetín Karel Pavelka. „To představení revitalizace na webu města je dost nekonkrétní, takže si těžko představit, co se pod tím myslí. Každopádně by se měla představit veřejnosti napřed nějaká studie, co tam zamýšlějí a až po jejím projednání s veřejností by měli zadat podle studie projekt,“ uvádí Karel Pavelka. Podle něj je hlavní problém v malém oběhu vody v jezírku, který byl zapříčiněn nejen zvolenou konstrukcí při jeho stavbě, ale také snahou o úspory v minulých letech. „Jezírko se samo nevyčistí, protože nemá přírodní dno, kde by byly organismy, především červi a další, které jsou schopny vodu do určité miry vyčistit. Navíc je v jezírku málo kyslíku, protože je v něm velmi malý oběh vody – mělo by se více napouštět a také vypouštět. A zde vidím jednoznačně snahu v minulých letech o úsporu provozních prostředků – to něco stojí. Také nefunguje vodotrysk, který měl vodu okysličovat,“ uvedl Pavelka.

Stanislav Pavelec: Rekonstrukce před deseti lety nebyla dobře provedena


Tato slova potvrzuje i zmíněný vysvětlující příspěvek místostarosty Pavelce na webu města. Podle něj si město nechalo zpracovat dvě studie, které jako hlavní problém pojmenovaly malou hloubku nádrže, nedostatečnou cirkulaci vody a celkové řešení nádrže. „Jednoduše řečeno rybníček v Panské zahradě je jakýmsi akváriem bez filtru. Samotná rekonstrukce (před 10 lety) nebyla udělána dobře z hlediska přírodního společenství. Při rekonstrukci se spíše dbalo na to, aby vše dobře vypadalo a neřešila se funkčnost,“ uvádí místostarosta Pavelec.

Následně popsal, jak chce město tyto problémy vyřešit. „Při revitalizaci počítáme s celkovým vyčištěním rybníčku včetně vyčištění zálivu od usazenin, dále s výměnou fóliového (nepropustného) podloží za jílové, se zvětšením hloubky z důvodu přežívání živočichů zimě. Mělo by také dojít ke stavebním úpravám přívodu a odvodu vody z Bečvy a do Bečvy, novému odvedení dešťových vod, a výstavbě nové čerpací stanice včetně nového ostrůvku pro živočichy,“ uvedl Pavelec na webu města.

Opakování problému: nedostatečné informace


Po těchto informacích dostává celá situace úplně jiný rozměr. Namísto na první pohled neefektivního plýtvání penězi na nepotřebnou rekonstrukci parku se vlastně jedná o nápravu zfušované práce Čunkova vedení města z přelomu tisíciletí, které si s dlouhodobou funkčností rybníčku zřejmě nelámalo hlavu. Dojem občanů se už ale bude napravovat jen velmi těžce – většina z nich má z úvodních zpráv pocit, že jde jen o další z nepřipravených plánů na rekonstrukce veřejných prostranství, které se realizují hlavně proto, aby bylo možné vyčerpat evropské dotace.

Přitom stačilo tak málo. Zveřejnit Pavelcem zmiňované studie odborníků. Za jejich účasti poukázat veřejně na neutěšený stav rybníčku (například za účasti médií, aby se informace dostaly k veřejnosti efektivně). Vysvětlit podrobně příčiny situace a potřebnost záměru tak, jak se tomu stalo až později po všetečných dotazech veřejnosti. A následně představit plán, jak do záměru zapojit názory veřejnosti na ty části revitalizace, které jsou srozumitelné většině lidí. Jistě není potřeba nějak podrobně zjišťovat názory občanů na podobu dna jezírka či mechanismu cirkulace vody, ale k podobě mostku či variantám laviček a odpadkových košů by se občané, kteří park využívají, jistě rádi vyjádřili.

Opět se opakuje situace, kterou Vsetín zažil s náměstím Svobody, nebo aktuálně s rekonstrukcí parku Rybníky/Trávníky. Vytváří se konfliktní situace tam, kde by kvalitní a připravená komunikace ze strany města mohla těmto problémům předcházet. Kdy se vedení města konečně poučí?

Michal Berg

 





Leave a Reply.